úterý 29. října 2013

Živly

                                                1.kapitola

   Z povzdechem zacvakuji řinčící budík a protahuji si. Chci ještě spát, ještě pět minut .... , ale nemůžu už takhle nikdy nestíhám . Vyskočím na nohy a podívám se ven. Mám roztažené závěsy, jako každou jinou noc. Nerada spím s roztažnými závěsy. Taťka mi jednou pověděl že máma, taky spala s roztaženými závěsy. Ach máma .... už deset let jsem ji neviděla. Zmizela před deseti lety, když mi bylo pět. Sáro ozve se ze zdola zavolání. Už zase nestíhám. Koukám z okna jsem ztratila hodně času. Rychle na sebe hodím modré šaty a usednu před zrcadlo. Zrzavé vlasy si sepnu do drdolu a zvýrazním si zelené oči. Na pusu si dám ještě slabý lesk a už běžím ze schodů. Z věšáku popadnu černý šátek , který si omotám kolem krku. Ještě popadnu džínovou bundu, kterou si v rychlosti navleču. Teď utíkám do kuchyně, kde popadnu snídani a školní tašku. Vlepím pusu otci, který sedí u stolu a běžím před barák. Po kouscích ukusuji snídani a tak tak stihnu autobus. Ztěžka dosednu vedle Klarisi, která se na mě usměje. Už zase . Poví s lehkým tázacím podtónem a já se jen usměji. Vyhlédnu z okýnka , když mě náhle vyruší Klarisin hlas. Máš ten úkol do Chemie ? Zeptá se a já si na ni kouknu a vykulím oči, když tu se začne smát. Až teď mi dochází že si dělala srandu. Víš o tom že jseš hrozná ? Povím jí a usměji se, ona jen pokýve hlavou. Autobus zastaví a dovnitř vleze Liliane, která se posadí za nás , aby měla přehled. Ahojky Pozdravíme se na vzájem. Já, Klarisa a Liliane jsme parta, někteří si myslí že řídíme školu, ale tak to vůbec není.  Konečně zastavíme u školy a my vystoupíme. Zmučeně pohlédnu na rozlehlý areál školy. Podívám se na holky a ty se jen usmějou. Za veselého tlachání vcházíme na pozemky. Všechny tři se šíleně smějeme , až přitahujeme i nežádoucí pohledy. Ryhle, jinak nestihneme čeják . Řekne zničehonic Klarisa a tak se rozběhneme. Po chvilce už stojíme před učebnou češtiny. První vchází Liliane. Je nejhezčí na škole a tak hned upoutá všechnu pozornost. Uhlově černé vlasy se jí vlní na zádech a k tomu ještě vyzývavě kroutí boky. Její ladnou postavu ještě podtrhuje značkové oblečení. Volné tričko s velkým výstřihem a mini sukně. Za ní vcházm já a na všechny se zářivě usmívám. Rychlým krokem mířím stejným směrem jako Lil. Do zadních lavic, kde usedám do prostřední lavice a Lil do lavice na levo. Klarisa, která celou dobu cupitala za mnou si sedne vedle mě. Zářivě hnědé vlasy si stáhla do culíku a na sobě má dlouhou modrou sukni a černé tričko. Dobrý ? Zeptám se jí a ona pokýve hlavou, ale já vím, že nic není dobrý. Její rodiče se zrovna rozvádí a ona je z toho celá nesvá. Jen se na ni povzbudivě usměji, protože zrovna v tu chvíli zařinčí zvonek a do třídy vejde učitelka. 

Žádné komentáře: