Miluji pátky

Ano, ano. Někdo je nenávidí, ale já je miluji.
Tak zaprvé : máme pět hodin školy
za druhé:     potom mám tancování ( street dance)
za třetí : večer se můžu dlouho dívat
za čtvrté : odpo můžu jítven nebo se dlouho dívat na anime

Zaprvé : Ano, v pátek máme sice fyziku,ale co na to. Jeden špatný předmět mě nezabije

Zadruhé: Miluji tancování. Už jsem i vystupovala :DDDD

za třetí : ráda jsem dlouho vzhůru a ráda dlouho lenoším

za čtvrté : miluji Naruta

Tak a s tím jsem se rozhodla.. že vám budu psát něco o mách koníčcích :D

Živly - vysvětlení

Ahojky,
ano, já vím že název pořád měním... , ale už jsem dospěla na konec měnění názvů. Tenhle název se mi líbí, takže už ho nechám.Jen nevím, jestli se dá na blogger udělat statistika, takže jestli ano. Tak budete hlasovat o tom, jestli mám vymazat prolog nebo ne.Prolog byl k minulmu názvu a okázala bych ho vysvětlit i u těchhle, ale nevím. Rozhodnutí bude na vás.

S pozdravem Zoey

Bože to už je úterý ???

 Ach bože, já se z toho snad zblázním. Prázdniny utekly jako voda a ve čtvrtek zas do školy. No, naprostá hrůza. To vám povím. Už proběhli předčasné volby. Stejně si myslím že se toho moc nestane. Ani mě nepřekvapí ( to sna už nikoho) , když začnou zase krást a to je dost možný, protože do sněmovny se dostal Kalousek. Ach, bože ochranuj nás. Celkově vyhrálo ČSSD a ANO. Po pravdě ? Ani jedno bych nevolila :D Fandila bych Top OO9, kde je Schwanzebergr ( blbě a já to vím :D ) . Nebo já nevím, ale ANO a ČSSD bych určitě nevolila.
Tak já se svámi loučím ( jdu sledovat anime) Zdar a brzo zase napíšu :D

Živly - obrázky

  Aby jste si představili, jak dívky vypadají, tak tu mám obrázky :D

Sára

Klarisa

Liliane

(nepodařilo se mi najít, krásný živý obrázek, tak ji zde máte jako anime) :D

Živly

                                                1.kapitola

   Z povzdechem zacvakuji řinčící budík a protahuji si. Chci ještě spát, ještě pět minut .... , ale nemůžu už takhle nikdy nestíhám . Vyskočím na nohy a podívám se ven. Mám roztažené závěsy, jako každou jinou noc. Nerada spím s roztažnými závěsy. Taťka mi jednou pověděl že máma, taky spala s roztaženými závěsy. Ach máma .... už deset let jsem ji neviděla. Zmizela před deseti lety, když mi bylo pět. Sáro ozve se ze zdola zavolání. Už zase nestíhám. Koukám z okna jsem ztratila hodně času. Rychle na sebe hodím modré šaty a usednu před zrcadlo. Zrzavé vlasy si sepnu do drdolu a zvýrazním si zelené oči. Na pusu si dám ještě slabý lesk a už běžím ze schodů. Z věšáku popadnu černý šátek , který si omotám kolem krku. Ještě popadnu džínovou bundu, kterou si v rychlosti navleču. Teď utíkám do kuchyně, kde popadnu snídani a školní tašku. Vlepím pusu otci, který sedí u stolu a běžím před barák. Po kouscích ukusuji snídani a tak tak stihnu autobus. Ztěžka dosednu vedle Klarisi, která se na mě usměje. Už zase . Poví s lehkým tázacím podtónem a já se jen usměji. Vyhlédnu z okýnka , když mě náhle vyruší Klarisin hlas. Máš ten úkol do Chemie ? Zeptá se a já si na ni kouknu a vykulím oči, když tu se začne smát. Až teď mi dochází že si dělala srandu. Víš o tom že jseš hrozná ? Povím jí a usměji se, ona jen pokýve hlavou. Autobus zastaví a dovnitř vleze Liliane, která se posadí za nás , aby měla přehled. Ahojky Pozdravíme se na vzájem. Já, Klarisa a Liliane jsme parta, někteří si myslí že řídíme školu, ale tak to vůbec není.  Konečně zastavíme u školy a my vystoupíme. Zmučeně pohlédnu na rozlehlý areál školy. Podívám se na holky a ty se jen usmějou. Za veselého tlachání vcházíme na pozemky. Všechny tři se šíleně smějeme , až přitahujeme i nežádoucí pohledy. Ryhle, jinak nestihneme čeják . Řekne zničehonic Klarisa a tak se rozběhneme. Po chvilce už stojíme před učebnou češtiny. První vchází Liliane. Je nejhezčí na škole a tak hned upoutá všechnu pozornost. Uhlově černé vlasy se jí vlní na zádech a k tomu ještě vyzývavě kroutí boky. Její ladnou postavu ještě podtrhuje značkové oblečení. Volné tričko s velkým výstřihem a mini sukně. Za ní vcházm já a na všechny se zářivě usmívám. Rychlým krokem mířím stejným směrem jako Lil. Do zadních lavic, kde usedám do prostřední lavice a Lil do lavice na levo. Klarisa, která celou dobu cupitala za mnou si sedne vedle mě. Zářivě hnědé vlasy si stáhla do culíku a na sobě má dlouhou modrou sukni a černé tričko. Dobrý ? Zeptám se jí a ona pokýve hlavou, ale já vím, že nic není dobrý. Její rodiče se zrovna rozvádí a ona je z toho celá nesvá. Jen se na ni povzbudivě usměji, protože zrovna v tu chvíli zařinčí zvonek a do třídy vejde učitelka. 

Živly

           Takže, konečně jsem se rozhoupala a začala psát :D Doufám že se to bude líbit i když mě se to moc nelíbí :D Toto je jen začátek. Pokračování kapitoly se objeví příští týden ( tedy doufám ) .                              

                                    PROLOG                                           

   Pomali kráčela temnou ulicí. Vál studený vítr, který zalézá pod kabáty. Přesto kráčela stále dál, jako by jí vítr nevadil, jako by o ní ani nezavadil. Občas se podívala na oprýskané vykladní skříně. Celkově tato ulička vypadá nevzhledně. Nikdo zde nejde. Všechny obchody zavřené a ticho... veliké ticho. Vypadá to že tato ulice skrývá nějaké tajemství. Strašlivé tajemství ...... Když se na ně podívá je jasně vyďet  že je mladá. Tak kolem pětadvaceti. V obličeji má zasazeni dvě průzračně modré oči a plná červená ústa.  

 ,, Já to zjistím , "  zamumlá si pro sebe. Najednou zavane velice silný vítr, který jí z hlavy schodí černou buřinku. Zrzavé vlasy, které pod ní měla doposud schované. Jí spadnou do půli zad. S ní to, ale očividně nehne. Najednou se z vedlejší uličky ozve šramot. Zastaví se a z kapsy vytáhne hůlku ,,ljus , " Zašeptá a na konci se objeví světlo.Nejprve si posvítí do levého kouta a poté do pravého. Když se tam podívá, zatváří se naštvaně . ,, Sebastiane !  " vykřikne rozlobeně. V uličce stojí kluk tak kolem dvaceti. Na sobě má krátkou košili a ošoupané modré džíny. Na nohách nic nemá. V ruce též třímá hůlku . ,, Neříkala jsem ti snad , ať sem nechodíš !  " vyštěkne na něj ne zrovna mile. ,,Ale prosím tě . Ty víš že mě potřebuješ, aby si na to přišla  . , " Oplatí jí Sebastian stejnou ráží.  Změří si ho pátravým pohledem a znovu se rozejde dál . Na něj se neohlíží. Sebastian se jen ušklíbne a běží za ní. ,, Jane ! " zvolá a zazubí se, když se Jane s trhnutím zastavím a otočí se na něj. ,, Neříkej mi jménem nebo tě varuji...  "  znovu se otočí. Nasadí rychlé tempo a on ji znovu dožene. ,,A jak to že ty mi můžeš říkat jménem ? , " Optá se a kráčí stejným tempem vedle ní . V hnědých očích mu zajiskří a usměje se.Ušklíbne se. ,, Chci ti pomoct, " Poví a Jane se na něj koukne. ,, Ale já nechci pomáhat ...  ty to víš , " Nehezky se na něj usměje a dále kráčí po ulici . Sebastian nic neříká. Jane vypdá že je zahloubaná do myšlenek, když dojdou na konec ulice zastaví se a koukne se na něj. ,, Opravdu toho víš tolik, kolik říkáš Sebe ? , " otáže se ho  a sleduje ho tázavým pohledem. Seb přešlápne na místě a poté se na ní podívá. ,,Opravdu . " Odpoví a koukne se jí do očí. Jane nic neříká. Jen ho popadne za ruku a i s ním zmizí.

Začínáme

Ahojky,
jsem ráda že jsem se k tomuhle konečně dostala ( dík Kláro :D ) . Budu si sem psát povídky ( jednu už mám :D )  a různé debilní blobosti. Bohužel musím končit, jsem ve škole.

Hi                                          Zoey